I když s ročním zpožděním, přeci jen k nám dorazila zpráva z loňské výpravy do Norska, kterou uskutečnila výprava šesti našich kamarádů. Autorem je Broněk Tobola a za jeho „report“ mu moc děkujeme. Zároveň se těšíme, že nám nějakou zprávu o destinacích, které jste navštívili a o kterých byste se chtěli podělit s ostatními, také napíšete. Pokud ano, napište mi třeba sem.
***
Když jsme před třemi roky brázdili s Lukášem okolo Rabu vody Jadranu, spřádali jsme přitom plány na výpravu do Norska. Byli jsme inspirováni výpravami kamarádů a lákaly nás Lofoty. Osud ale často zamíchá kartami a tak jsem shodou okolností minulý rok do Norska sice zamířil, ale s jinou skupinou a cílem naší expedice byla oblast poněkud jižněji, než jsou Lofoty. Záměrně uvádím označení Norsko I., protože tato země si zaslouží, abych ji brzy znovu navštívil.
Během naší expedice jsme postupně poznali oblasti v okolí ostrova Bømlo, Bergenu a Larviku. Údělem seakajakářských expedic většinou bývá, že kvůli autu start expedice zároveň bývá i jejím cílem. My jsme si mohli dovolit luxus, že jsme si díky Zdence, naší kamarádce, mohli vybrat místo, kde jednotlivé 3 denní výlety zakončíme. Zdenka se totiž rozhodla poznávat Norsko z pevniny a byla tak hodná, že si pro nás vždy s vlekem přijela.
Naše výprava měla kromě zmíněné Zdeny dalších pět členů – organizátora Ivana, Kristu a Míšu, Radka a mě. Složení expedice bylo ideální – vedle pozemní podpory jsme měli v družstvu proviantní důstojníky Ivana a Kristu, zásobovacího důstojníka Radka, který se staral o přísun čerstvých ryb a navigační důstojníky Míšu a mě, kteří se starali o to, abychom mezi ostrovy nebloudili a s využitím map a GPSek našli i ty nejméně patrné průlivy mezi četnými ostrovy.
Cíle naší expedice – okolí Bømlo a Bergenu byly odsouhlaseny již v zimě a dále se jen ladily konkrétní cíle. Finální plán – 3 denní trip v okolí Bømlo a 2 další 3 denní tripy nad Bergenem se kvůli drobným komplikacím lehce upravily, myslím ale, že nakonec nikdo nelitoval.
Oblast Bømlo patří mezi známé destinace, která je od nás relativně nedaleko a tak je často vybírána pro týdenní akce. Jediná obava, kterou jsme během tohoto tripu měli, bylo, jak si budeme hledat místo k noclehu. Jih Norska je poměrně hustě osídlen a každý rozumný přístup k moři je zastavěn obytným nebo víkendovým domkem. Výsledkem bylo i to, že jak nástup tak ukončení 1. tripu bylo v marině, protože jinde to prostě rozumně nešlo.
Na místo jsme dle plánu dorazili již v předvečer. Chtěli jsme přespat tak, abychom jen ráno kajaky naložili a hodili je na vodu. Startovali jsme z Valevagu z místa zrušeného trajektu, tedy cca o 20 km severněji, než jsme původně chtěli. Od plánovaného místa nástupu až po Valeveg jsme nenašli jiné místo, kde by se dalo přímo u moře zakempovat. Každé místo, které jsme na mapě vytipovali, bylo zastavěné. A jediný kemp v okolí byl k našemu překvapení ne u moře, ale kus nad ním. Vzhledem k místu startu a plánu dorazit za 3 dny do Fitjaru to z počátku vypadalo tak, že se ani nedostaneme k otevřenému moři a pojedeme na sever podél západní strany ostrovů, protože průlivy mezi ostrovy jsou moc na jihu. Díky GPSkám a námořním mapám jsme ale nakonec našli vcelku úzké průlivy mezi ostrovy a druhý den jsme se tak pohybovali v blízkosti otevřeného moře. Moře a ostrovy nás zde okouzlily svoji členitostí a barevností. Všechno zelené a svěží.
Na co se dalo spolehnout, tak na to, že každý den nás nemine nějaká přeháňka. Pláštěnka nebo kvalitní bunda po ruce proto byla nutností. Na co se na druhou stranu nedalo ve zdejší oblasti spolehnout, byly ryby k večeři. Fotografie se šťastným úsměvem rybáře nebyly ve zdejší oblasti na denním pořádku. Jinak jsme si ale tuto oblast v okolí Bømlo užili a poslední den našeho 1. tripu jsme v blízkosti Fitjaru uviděli i našeho prvního tuleně.
***
Náš 2. trip jsme nasměrovali mírně na sever od Bergenu. Jako výchozí bod jsme si zvolili Møvik. Přespali jsme v místním kempu (jak jinak zde v Norsku, opět vysoko nad mořem) a den pauzy jsme využili k návštěvě Bergenu. Toto historicky významné hansovní město jsme si pořádně užili. Pocourali jsme se mezi krásně zrenovovanými původními dřevěnými domy, prošli se mezi malebnými domky v okolí přístavu, navštívili jsme rybí trh a ochutnali místní speciality. O Bergenu jsme dodatečně zaslechli, že děti se zde rodí s deštníkem. I když je zde doopravdy deštivo a přeháněk jsme si i zde zažili nespočetně, byla by škoda se této oblasti vyhýbat. Je to více na sever a příroda má trochu jiný charakter než u Bømlo. Ostrovy jsou vesměs nižší, méně porostlé stromy, ale ne holé skalnaté. Členité pobřeží a nespočet ostrůvků táhnoucích se na sever nabízí řadu možností k jejich prozkoumávání.
Jejich západní strana je vystavena otevřenému moři, před kterým se lze ale při velkých vlnách skrýt za hradbou ostrovů. Ostrovy jsou zde již méně obydlené a nabízejí více možností k zakempování. Jako páteř se napříč ostrovy táhne silnice, která celou oblast spojuje a umožňuje v případě potřeby snadnou dopravu k autu. Je zde i více ryb a pro rybáře tak zdejší vody nabízí více potěšení a nám radilům víc kulinářských zážitků (o sashimi z čerstvých makrel, které nám Radek naservíroval, si budeme vyprávět ještě dlouho). I když jsme zde strávili opět jen 3 dny, dokážu si představit, že by se zde určitě dalo pádlovat i celý týden. Náš trip jsme nakonec zakončili v marině Nautnes.
***
Pausu, kterou jsme si po tomto tripu udělali, jsme vyplnili plánovanou PKČ. Cílem naší cesty byl jeden z nejhezčích fjordů Nærøyfjord a horská železnice ve Flamu. Následně potom muzea v Oslu. Nærøyfjord je na seznamu UNESCO a je vyhledávaným cílem pro množství nádherných vodopádů, které do něj stékají. I když původně jsme chtěli vyrazit na kajacích okolo Flamu, byla volba na vyjížďku z Gudvangenu dobrým tahem. Vysoké stěny fjordu, vodopády padající z jeho okrajů a louky okolo nás měly své kouzlo. Zajímavá zkušenost pro příště je, že kempování je zde jednodušší, než mnohde na břehu norského moře. Ve fjordu není vůbec problém najít malebnou louku, která je neobydlená a na kterou se vejde i větší výprava. Takže 2-3 denní pádlování v této oblasti mohu jen doporučit!
***
Poslední 3 denní trip jsme měli oproti plánu ne nad Bergenem, ale na jihu u Larviku pod Tonsbergem. Oblast bych nazval „Norskou Riviérou“. Samá plachetnice, motorové čluny a řada kempů. Charakter ostrovů mi připomínal Skagerrak (ono to vlastně ani není od sebe daleko). Pro začátek našeho tripu jsme si vybrali Mostranda camp. Protože zde bylo oproti severu moře o poznání teplejší a i sluníčko se na nás více usmívalo, dopřávali jsme si daleko více koupání. V mělkých zátokách byla voda tak teplá, že se v ní dalo vyhřívat jako někde na Jadranu. Po chladném a deštivém severu jsme zde odložili bundy a jen v tričkách jsme prozkoumávali zdejší oblast.
Přestože koncentrace lidí zde byla asi největší, nebyl problém najít místo na přespání. Asi i díky tomu, že sem jezdí Norové s motorovými čluny a plachetnicemi (kam by si s nimi pak vyjížděli, kdyby byly všude domky). Vysledovali jsme, že nejbližší ostrovy k pevnině byly osídlené, ale na těch vzdálenějších byla řada pláží a zátok, kde se dalo dobře zakempovat a užívat se nerušeně zdejší přírodu. Vlastně jediný, kdo trochu remcal, byl Radek, protože ryb zde skutečně moc nebylo a o tresce či makrele jsme si mohli nechat zdát.
Co říci závěrem? Určitě do oblasti nad Bergen, či do Bømlo, vyražte. Stojí to za to. A když vás okolnosti donutí změnit plán a budete přemýšlet, zda se neprojet na kajaku na jihu Norska, tak to nezatracujte. I tam je příroda hezká a najdete si tam místa, která se vám budou líbit.
Diskuse uzavřena.