Jako základnu jsme si zvolili městečko Wormer, ležící cca 25 km západně od Amsterdamu, chceme si tu půjčovat kajaky, zdá se nám jednodušší strávit týden na jednom místě a vyhnout se tak věčnému balení. První den vyrážíme na kola (vlastní), je totiž neděle, půjčovna kajaků je zavřená. Plán ujet cca 100 km se nezdařil díky silnému větru, který nás provázel celý týden. Nizozemí je ráj cyklistů, je zde kladen velký důraz na bezpečnost cyklistů, součástí téměř každé silnice je pruh určený pouze pro cyklisty a to zpravidla v obou směrech. Nizozemská legislativa cyklisty chrání, ale také od nich požaduje bezpečnost pro ostatní účastníky provozu na silnicích nebo stezkách. Od prosince roku 1998 platí přísnější pravidla pro používání povinného osvětlení kol. Pokud pojedete za tmy na kole bez osvětlení, můžete dostat pokutu ve výši €27.
V pondělí nás probouzí bušení deště na parapet. Jedeme tedy vlakem do Amsterdamu (doveze Vás úplně do centra). Kromě prohlídky města trávíme nějaký čas tím, že hledáme vhodné místo k nasednutí do kajaků. Ve všech holandských městech je problém s nedostatkem místa, pokud se Vám podaří v centru Amsterdamu najít místo na parkování, stojí to 3,40 EUR/hod (podzim 2006). Dalším problémem je dostat kajak na vodu, mnoho kanálů má dost vysoké břehy nebo v horším případě stojí hausbót vedle hausbótu. Nám se moc nechtělo lézt někomu s 2 kajaky přes „zahrádku“. Nakonec jsme našli místo, které bylo pro nastupování ideální, navíc se nacházelo mimo centrum (cena 2 EUR/ hod, 12 EUR/den se nám zdála docela příznivá). Úkol splněn, ještě abychom sem autem trefili.
V úterý nás probouzí sluníčko. Jdeme pádlovat na kanály a jezero Het Zwet, u kterého bydlíme. Je tu i půjčovna, takže nemusíme lodě nikam převážet. Pozor, letní turistická sezóna v Holandsku končí 30. 9., půjčení lodě je proto lepší domluvit předem. Půjčujeme si jenom kajaky, ostatní vybavení máme vlastní. Automaticky oblékáme vesty, vzbudili jsme tím u místních úsměvy na tváři. Dozvídáme se, že kanály jsou hodně mělké, jezero je hluboké kolem 1 m, většina lidí tu jezdí i bez šprajdy! My si vesty necháváme, voda je studená a hodně fouká. Celý den pádlujeme na kanálech a po jezeře, na jednotlivých ostrůvcích se pasou buď krávy nebo ovce. Pozorujeme vodní ptáky, hlavně volavky, je vidět i mnoho rybářských pastí.
Ve středu zase leje jako z konve. Rozhodujeme se pro návštěvu Den Haagu a okolí. Ve čtvrtek ráno je sice zataženo, místní ale říkají, že přes den bude pěkně. Počasí v Amsterdamu a okolí je ovlivňováno oceánem, typické jsou rychlé a časté změny, během 10 minut se zatáhne a začne pršet, za půl hodiny už opět svítí sluníčko. Jedem tedy pádlovat do Amsterdamu. Naše místo najdeme bez problémů díky GPS, nachází se v ulici Van Reigersbergenstraat, souřadnice jsou: N 52°22’27.85″, E 4°51’11.98″.
Trošku zápasíme s parkomatem, je třeba naházet přesnou částku a my nemáme drobné. Trvá nám půl hodiny, než se nám ve 3 obchodech postupně podaří rozměnit bankovku na potřebný obnos. Nasedáme u poměrně širokého kanálu, ani jsme si neuvědomili, že po něm jezdí i velké lodě. Sotva natáhneme šprajdu, projede okolo velká nákladní loď s pískem. 
Zastaví na naší úrovni a čeká, až se zvedne nedaleký most, aby mohla pokračovat (jak jsme se později dozvěděli, jezdit na kajaku na těchto kanálech/grachtech je zakázáno). Kanály v Amsterdamu se nazývají „grachty“ (vyslovuje se „chracht“) a každý má své jméno. Kromě toho ještě protéká městem řeka Amstel. Ve větších grachtech jsou zaparkované hausboty, ve kterých lidé celoročně bydlí. V Holandsku si můžete hausbót i půjčit, na loď kratší 15 m a dosahující rychlost do 20 km/h nepotřebujete plavební průkaz. Pádlujete kolem, koukáte lidem do obýváku (v Holandsku nemají v oknech záclony) a přemýšlíte o tom, jak je to asi s odpadem (permanentní stání s trvalým připojením na kanalizaci má pouze malé procento lodí, většina hausbotů pouští tedy odpad přímo do vody). Aby voda, která v kanálech stojí, v létě nekvetla a po celý rok nezapáchala, mají na kanálech vybudovaný systém bariér. Ty různě pozavírají, a tak mohou grachty propláchnout (4x týdně v létě a 2x týdně v zimě). Kromě hausbotů parkuje v grachtech neuvěřitelné množství malých, převážně motorových člunů, proto nám trvalo docela dlouho najít vhodné nástupní místo. Na některých grachtech v centru jezdí turistické lodě (Prinzengracht, Kaizersgracht, Singel), snažili jsme se takovým místům vyhýbat. V Amsterodamu se dnes nachází přes 1200 mostů. Jedná se většinou o mosty zvedací nebo vysoko klenuté kamenné mosty, aby pod nimi mohly projíždět i větší lodě. Dříve v Amsterodamu existovalo zaměstnání kargadoora – muže který pomáhal kočárům překonat vysoké klenutí mostů. Postupně byla většina klenutých mostů nahrazena rovnými, v centru jsou ale mosty stále malebně klenuté. Nejznámější z nich je Magere Brug. Naleznete ho na konci ulice Kerkstraat. Je to na bílo natřený zvedací most. Původní byl postaven již v sedmnáctém století. Pro nárůst dopravy musel být nahrazen mostem širším. Ramena mostu se zvedají každých 20 minut. Je třeba dávat pozor, průjezd pod některými mosty a tunely je jednosměrný!! Při přejezdu ze Singelu k řece Amstel jsme se zaradovali, že se v tunelu, který vede nad křižovatkou ulic Rokin a Vijzelstraat svítí, značku o jednosměrnosti tunelu jsme ignorovali. Tunel byl do zatáčky, turistické lodě tudy přece nemohou projet, protože jsou příliš dlouhé. Chyba, samozřejmě, že jsme se tam potkali s výletní lodí, byla totiž krátká a my navíc jeli v protisměru. Kapitán neváhal, dal zpětný chod, vycouval a nechal nás projet. Za jeden den jsme v centru napádlovali přibližně 15 km, projeli většinu grachtů v centru a viděli to nejzajímavější. Pány bude možná zajímat, že pár grachtů je i ve čtvrti „červených luceren“. Uličky lásky naleznete mezi Náměstím Dam a Nieuwmark (Nový trh).
Díky nepřízni počasí jsme si už do kajaku nesedli, další dva dny propršely.Přijet do Holandska a neochutnat zdejší sýr, znamená, že jste v Holandsku vlastně pořádně nebyli. Tvrdé a uleželé sýry můžeme rozdělit do několika kategorií. Těmi nejmladšími jsou „jong“ (mladé), jejichž doba zrání je nejkratší. Cenově také patří k nejlevnějším. Mezi nejkvalitnější sýry patří „belegen“, nejdelší dobu zrají „oude“ (staré), jejichž doba zrání je více než jeden rok a za které zaplatíte nejvíce.
Ještě bych se ráda zmínila o větrných mlýnech, které Vás provází na každém kroku. Všechno to začalo v 16. století. Holandské provincie byly v té době velmi zavodněné a zdejší zemědělci potřebovali více úrodné půdy pro svá obdělávaná pole. Přišli na to, že nejlepším způsobem, jak dostat vodu ze zatopených polí bude postavení mlýnů, jejichž hlavním motorem bude všudypřítomný vítr. Důmyslný mechanismus způsobí to, že turbíny ženou vodu ze zavodněných částí půdy celým systémem kanálů směrem do moře. Lidé tehdy přišli na to, jak využít sílu větru, který zde vane, fouká a někdy a v některých místech doslova burácí velkou rychlostí k tomu, aby roztáčel větrné mlýny a poháněl mechanismus turbíny. Klasické a dochovalé větrné mlýny (stojící na březích kanálů) uvidíte zejména v západní a jihozápadní části Nizozemí. Zvláště proslavená je soustava 19 mlýnů v Kinderdijku. Tipy:
Lodě jsme nevezli, půjčili jsme si je ve firmě Kajak Centrum Arend Bloem (http://www.arendbloem.nl/) – široká nabídka lodí, my jsme dokonce měli delší kajaky na kanály a jezero Het Zwet a kratší na grachty v Amsterdamu.
Vedle půjčovny je ještě vodácký obchod (4000m2), rozhodně stojí za návštěvu. Nejen že tam mají všechno, na co si vzpomenete, většinou to mají alespoň od dvou výrobců.
Je opravdu lepší strávit alespoň půlden v Amsterdamu pěšky a najít místo, kde budete nasedat. Jezdit v centru Amsterdamu s touringovými kajaky na střeše opravdu nedoporučuji.
Osvědčila se nám mapu muzeí, kterou jsme si vzali v turistickém centru (v Amsterdamu označené jako VVV), je velká, je tam celé centrum a dostanete ji zdarma.
Na moři (je tu studené, severní, koupat se v něm kromě rychlého svlažení ani v parných letních dnech příliš nedá) se na touringových/mořských kajakách v Holandsku prý moc nejezdí, neboť pobřeží není zajímavé, je zde čilá lodní doprava, navíc jsou často velké vlny a nebezpečné proudy. Surfování na vlnách je ale velice oblíbené.
Při nepřízni počasí doporučuji navštívit: námořní muzeum v Amsterdamu (http://www.scheepvaartmuseum.nl/), letecké muzeum v Lelystadu (http://www.aviodrome.nl/) či Bataviawerf (http://www.bataviawerf.nl/), kde vyrábí repliky starých námořních lodí nebo Madurodam v Den Haagu (http://www.madurodam.nl/), při vstupu dostanete v ceně vstupného průvodce v češtině.
Diskuse uzavřena.