Toto přehánění má několik důvodů, mezi které patří zejména: „velký voči“, nedostatečná znalost teorie a málo referenčních bodů. Na vodní hladině, která se s námi pohybuje, se jistě výška vlny odhaduje velmi těžko a připočteme-li k tomu těžké podmínky (vítr, zima), není divu, že jsou nám hlášeny i dvoumetrové vlny, bičované příšerným větrem na hladině Lipna, kterými proplouvá člun plný záchranářů na své odvážné misi.
Jak jsme již popsali v prvním díle tohoto miniseriálu, vlna se dá popsat dvěma charakteristikami: výškou a taktem. Pokud tedy chce kajakář (nebo kdokoli jiný) popsat těžké podmínky, kterým čelil, měl by udat obě dvě hodnoty. Pouhá výška vlny ještě nedefinuje stav vodní hladiny. Na druhou stranu, i v předpovědích se udává jen „signifikantní výška vlny“, tak snad není až takovým prohřeškem délku vynechat.
Nicméně, přeci jen se budeme délce vlny trochu věnovat. Zde dochází k časté chybě – většinou odhadujeme délku svahu vlny, tedy šikmou vzdálenost od úžlabí na hřeben, a nikoli skutečnou délku vlny, což je vodorovná vzdálenost dvou úbočí (nebo hřebenů.) Je to proto, že ta šikmá vzdálenost se relativně snadno porovnává například s vlastním kajakem. Pokud sedíme v úžlabí a špička lodě je na hřebeni vlny, snadno se nám říká, že vlna byla 2,5m dlouhá, ale není to tak, protože kajak není v tu chvíli vodorovně. Na okraj – obecně řečeno, při stejné výšce vln, je těžší pádlovat v kratších vlnách.
Úplně nejvíc chyb se objevuje při odhadování výšky vln. V excelentní knížce Sea Kayak: A Manual for Intermediate and Advanced Sea Kayakers její autor Gordon Brown nabízí dobré pravidlo pro odhad: “Pokud vidíte vzdálený horizont, vlny nejsou vyšší než 1 m. Pokud je ale vaším horizontem hřeben vlny před vámi, vlny mají přes metr.”
A v článku Estimating Wave Height for Canoes and Kayaks doplňuje Bryan Hansel další pravidlo: “Pokud jsou vlny nižší než 1 m a vy nevidíte kajak vašeho partnera plujícího poblíž vás, pak jsou vlny vyšší než 30 cm. Pokud nevidíte partnerova ramena, ale jenom hlavu, pak jsou vlny 60 cm vysoké.
Dá se z něj usuzovat na to, že zhruba do výšky vln 0,5 m je vliv vzdálenosti obou kajaků velký (ale tam zas o tolik nejde, ne?). U půlmetrových vln je v podstatě jedno, zda se nacházíte v sousedním úžlabí, nebo někde dál. Vždy vidíte plus-mínus-autobus buď kamarádovo břicho nebo ještě jeho kajak. U výšky vln zhruba kolem třičtvrtě metru už vidíte jenom hlavu. A od metru výš byste měli vidět jenom vlny.

Pokud se vám nezdají výše uvedené uvedené rozměry (0,3 – 0,5 – 0,75 – 1,0 m), můžete (podobně jako to prý dělají surfaři) popisovat vlny jako: „po ramena“, „k hlavě“, „dvakrát tolik, než k hlavě.“ A samozřejmě, nejlepší je zkušenost – dívejte se na obrázky, kde jsou výšky vln uvedené (pár jich najdete v článku, na který je dole odkaz) a pokoušejte se vlny odhadovat co nejčastěji.
Odkaz:
http://www.nessmuking.com/articles/tutorial/estimating-wave-height-for-canoes-and-kayaks/
Diskuse uzavřena.