A teď rovnou k tomu, co jsme viděli. Začneme a skončíme u drobností, neb ďábel (krom toho, že nosí Pradu) je skryt v detailech.
Firma SmartTrack vyrábí příslušenství pro kormidlování. Tedy zejména nožní opěrky a kormidla. Nejdražší verze nožních opěrek má kolejnici, po níž se pedály mohou posunovat, zakrytovánu duralovým opláštěním. Následuje levnější typ bez krytu a nejlevnější provedení je celoplastové. Kupodivu vypadá i tento plastový výrobek docela solidně.
Firmu ovšem zmiňujeme hlavně kvůli jejich Trim Tabu. To je plastová krabička, upevněná na palubě. Lanka, která vedou od pedálů ke kormidlu jsou vedena skrz tuto krabičku a pokud jedete dlouhý úsek, během něhož nekormidlujete, resp. používáte kormidlo v podstatě jako skeg, tedy pevné, utáhnete v Trim Tabu šroub a tím celý kormidelní systém zafixujete. Směr lehce korigovat můžete. To mi připadá jako velmi užitečné zařízení.
Výrobce osvětlení Navisafe jsem potkal už na jaře na veletrhu v Tullnu. Tamtéž jsem zakoupil jejich lampu Navi Light opatřenou příšerně silným magnetem. (Byla recenzována v Hydru, jen si nepamatuji číslo.) Jenže protože mám na palubě kajaku kompas, dělal mi tenhle magnet neustálé starosti. A to hlavně, když jsem balil a dával věci do auta. Ve stánku firmy pro mě ale měli připraveno řešení. Řekli mi: „Vaší Navi Light věnujte nějakému kamarádovi bez kompasu (Zdravím Brčka! Máš se na co těšit.) a kupte si naší novou lampu Navi Light Sport Hunter.“ Ta je totiž kotvena do pásku, kterým jí připoutáte k ruce za pomoci suchého zipu. Takže už žádné další problémy s ovlivňováním kompasu! Jak řekli, tak jsem udělal. Pro zvídavé dodám, že lampa bez magnetu je o něco levnější (pokud se nepletu tak stojí kolem 45,- € na rozdíl od 52,- €.) Ještě zvažuji koupi jejich teleskopického stožárku (po vysunutí má 76 cm a zasunutý je zhruba poloviční.) To znamená, že bude v budoucnu jistě co testovat.
Dost jsem se těšili na stánek North Water. Ovšem nakonec jsem byl docela zklamán – žádné velké překvapení se tady nekonalo. Abych jim ale nekřivdil, musím zmínit jejich BPA Ditch-Kit. Jde o pouzdro na dvě litrové nádoby (nejsou v ceně). Do nich můžete d
A teď se posuneme od maličkostí k tomu nejdůležitějšímu a největšímu – k lodím. Protože patříme mezi členy GK a protože moderní lodě si jsou víceméně všechny podobné, podáváme zde zprávu hlavně o lodích, které se blíží těm tradičním. Ty začíná dodávat stále více firem, což je jistě dobře.
Zcela opačné mínění mám o lodích firmy Tahe Marine. Ta dodává lodě ve třech kategoriích, či značkách. Jejich Greenland, který jsme už okusili (viz tento článek), patří do kategorie prostřední a jeho zpracování je pro mě téměř nepochopitelné. Tato firma musí věnovat výrobě a kontrole opravdu maximum a je to rozhodně vidět. Pro fajnšmekry dodávám, že jejich nejvyšší třída se jmenuje Zegul, ve které dodávají i baidarku, což je loď, kterou jsem ještě v plastu neviděl. Ale v souvislosti se stále větším zájmem o tradiční lodě bude jistě tahle aleutská sestřenice kajaku, mezi kajakáři brzy více a více oblíbená.
Dalším krásným příkladem toho, jak tradiční lodě bojují na trhu o své místo, jsou lodě firmy Arrowkayaks. Na stěně stánku jsme dokonce mohli obdivovat karbonové grónské pádlo, ale šlo pouze o prototyp, tak uvidíme, co firma přichystá na další rok.
Když už mluvím o grónských pádlech – našli jsme na veletrhu dva jejich výrobce (tedy pokud mě paměť neklame). Šlo o maďarskou firmu Denescanoe – ta zaujala i pádlem, které tvarově vychází z aleutských pádel. Asi je účinnější, pokud jde o záběr, ale protože je asymetrické, bude nejspíš trošku míň praktické pro účely eskimování. Také jsem ocenil vylaminované konce všech pádel. Kupodivu provedené docela do tenka, takže i když je zvýšena ochrana konce pádla, nedochází k nežádoucímu nárůstu tloušťky listu.
Druhým výrobcem byla firma Mitchellpaddles – ti ovšem pro změnu zesilují konec pádla příčně lepenou dýhou. To je ale právě přesně to, čemu bych se já osobně při stavbě grónského pádla vyhnul, protože čím silnější (tlustší) je, tím hůře se s pádlem pádluje. Jinak ale měli jako jediní ve stánku i pádla z cedru, která při zachování pevnosti potěší nižší hmotností. A jako perličku bych zmínil jejich pádlo pro čtyřprocentní menšinu nebo pro malé holčičky. Takovou růžovou barvu jsem na pádle ještě neviděl.
Je-li řeč o dřevě, je třeba zmínit firmu Rivers and Tides z Frankfurtu. Ti vyrábějí překližkový „stich and glue“ kajak. A protože jsem se s majitelem firmy panem Völkerem dal do řeči, rád bych o firmě i jejich kajaku Razor Pure napsal samostatný článeček. Proto se omezím na konstatování, že kajak vypadá opravdu zajímavě a oko návštěvníka veletrhu unavené nablýskanými plastovými zázraky rozhodně osvěží.
Na veletrhu jsou k vidění i kajaky rozdělené na tři díly (podobně jako Triena o níž jsme psali zde). Mě osobně se zdál velmi propracovaný kajak od španělské firmy FunRun. Evidentní je velký důraz na detail, o tom svědčí třeba důvtipně řešené těsnění kolem spojovacích šroubů. Ostatní části jejich kajaků také svědčí o tom, že o ježdění něco ví. Nabízejí kupříkladu solární panel integrovaný do paluby, na volném konci skegu mají uvázanou smyčku z tenkého provázku, která umožňuje jeho uvolnění v případě zanesení jeho skříně a o další podobné vymyšlenosti není nouze. Měli i zajímavě vyřešený úložný prostor na křehké věci jako fotak, telefon, vylaminovaný vodotěsný válec zasazený pod horní palubu, bohužel přístupný pouze po odšprajdování.
Jako příklad vskutku inovativního přístupu k lodím bych rád uvedl skládací kajak firmy Trak Kayaks, který na veletrhu představila firma KANU-OUT-DOOR. Od ostatních skládacích kajaků se liší tím, že finální napnutí se provádí pomocí tenoučkých hydraulických válců, které natahují 3 základní pruty vedené lodí (boky a kýl.) A protože hydraulika vyvine dostatečnou sílu, je možno během jízdy měnit tvar kajaku. Takže pokud prodloužíte prut vedený osou dna, loď se více prohne (tedy získá větší prošlup). Tím pádem je lépe manévrovatelná. Naopak na volné vodě se tento prut dá povolit, loď se srovná a lépe jede a drží směr.
A to není vše! Na můj dotaz, proč loď nemá ani kormidlo, ani skeg, mi zástupce firmy vysvětlil, že pokud potřebujete korigovat návětrnost lodě (tedy stav, kdy se vám při bočním větru příď lodě stáčí k větru), stačí pozměnit geometrii lodě tak, že více natáhnete jeden z bočních prutů. Loď se vám tedy prohne a začne zatáčet do požadovaného směru. Základní myšlenkou prý bylo, aby loď bylo možné trimovat, stejně jako letadla. Do letadel nedělám, ale tohle řešení se mi líbilo. Kupodivu ani hmotnostně loď nevychází špatně (4,88 m dlouhá loď váží 22 kg). Jediné co trochu kazí dojem je tvar lodě. V půdorysném pohledu jsou vidět jasné zlomy tvaru v oblastech přepážek, což rozhodně milovníky krásných křivek nepotěší.
Ve stánku švédské společnosti Point 65° mě zaujaly „maratónské“ kajaky. Neuvěřitelně dlouhé a úzké lodě, ač moderního tvaru, rozhodně potěší každého, kdo má rád krásné lodě, kterými bezesporu jsou. Rád bych se na něčem takovém projel, jen se trochu bojím, že by mi mohlo Lipno být malé.
Firma představuje ještě plastovou „kuriozitu“ – kajak sit-on-top, který se dá rozdělit na dva díly. Pokud však vás půjde na vodu víc, lze díly napojovat téměř neomezeně, takže dokoupením dalších (stále tvarově shodných) dílů, můžete během mžiku postavit debl a lze jít i dál. Na videu jsme viděli jak v této „lodi“ jede snad dvanáct lidí pohromadě. To by bylo něco pro Grónský klub! Jen je škoda, že sit-on-topy jsou vesměs lodě nepříliš vzhledné.
Mořské kajaky britské firmy Tiderace XCite a Xplore nás zaujaly svým provedením, zejména zpracováním spoje horní a spodní části kajaku. Äby se zvýšila pevnost, je spoj zubatý, v budoucnu bude vypadat jako vlna.
Nováčkem na výstavě byla americká firma KayakPro. Už motto firmy „performance without compromise“ napoví, o jaké kajaky se jedná. Elegantní štíhlé lodě určené zejména na závodění (maratony) najdou zcela jistě i své příznivce mezi seakajakáři. 
Nesmíme zapomenou na stánek firmy Epic, která má ve svém sortimentu touringové kajaky a pádla pro seakajakáře. Na stánku byl dokonce vystaven expediční kajak Freyi Hoffmeister, jeden z těch, na kterých obeplula Austrálii (někteří z nás byli moc zklamáni, jak je ve skutečnosti kajak malý, viď Vítku:). Zde se nám také podařilo ukořistit několik výtisků speciálního vydání časopisu Seakayaker věnovaného pouze Freyině cestě kolem Austrálie všechny navíc Freyou podepsané. Takže se vbrzku můžete těšit na čtenářskou soutěž o krásnou cenu!
Firma Prijon vystavovala 2 novinky. Kajak určený pro 3, určitě zamýšleno jako rodinné plavidlo, doprostřed posadíte svého potomka. Určitě je třeba, aby byl kajak stabilní, nicméně na jeho přepravu byste si museli najmou stěhováky. Druhou novinkou byla možnost přidání motoru na kajak namísto kormidla. Sekajakáři, přiznejte se, kolikrát jste v duchu volali po motoru.
Česká firma K-Gear představila nový palubní vak. Vak se otevírá speciálním vodotěsným zipem (firmou patentováno), okraj je vyztužen, takže pekně drží tvar. Navíc je v horní části zvláštní místo na telefon nebo GPS, vak je zde průhledný a dobře vidíte na displej.
Nakonec se zase vrátíme ke (zdánlivé) drobnosti – australská firma Stick Protection Technology nabízí pod názvem Kanulock šikovné pásy pro přivázání lodě na střechu auta. V pásu jsou totiž zapletá dvě ocelová lana a spona, kterou se pás uvolňuje je opatřena zámečkem. Takže když loď na střechu auta napevno přivážete, lze jí okamžitě i zamknout. Od nákupu mně odradila jen poměrně vysoká cena (pár 4m dlouhých pásů za 60,- €), ale popravdě, vzhledem k tomu, jak mám své kajaky rád, ještě budu o koupi tohoto systému uvažovat.
Nezbývá než doufat, že se tyto krásné věci také dostanou na český trh
Diskuse uzavřena.