Jarní pádlování většinou směřujeme na jih, za teplem. I když do poslední chvíle sledujeme počasí, jestli náhodou nebude v Chorvatsku zima a nebylo by lepší jet na sever na Balt. Letošní předpověď byla vysloveně letní, teplo ve dne i v noci a minimální vítr. Tak jsme naložili 8 kajaků na vlek a naskákali do Fordu Transit. Čím víc řidičů, tím víc zastávek, ale nakonec jsme i po hodinovém čekání na hranicích Rakousko/Slovinsko v ranních hodinách dorazili na místo.
Na Murteru už jsme byli a tak jsme věděli, kde je pěkné místo k parkování a vyplutí. Protože hlásili první dva dny jižní vítr a pak otočka na severní, rozhodli jsme se vyrazit tentokrát na sever a prozkoumat ostrov Pašman.
Zamířili jsme neomylně ke krásné písečné pláži na ostrově Vrgáda. Tento ostrov je obydlen již od 10. století a i když se o tom nikde nepíše, zdejší lidé, kteří zde žili více méně v izolaci, vypadají všichni stejně. Moře bylo již teplé a tak koupáním a vyhříváním jsme tam strávili pár hodin.
Na ostrově Pašman jsme začali hledat místo na přespání. Podle mapy to vypadalo na spoustu pěkných zátok, ale ve výsledku to byly buď nepřístupné břehy, nebo obydlené oblasti. A tak jsme museli vzít za vděk molem a malou nedostavěnou, nebo už zase zchátralou, chajdou s terasou na ostrově Košara.
Počasí bylo opravdu dokonalé, jen mohlo trochu víc foukat, abychom si připadali víc jako u moře a nebylo na kajaku takové horko. Dopoledne jsme prozkoumávali zákoutí západního pobřeží ostrova Pašman a v zátoce Soline našli nenápadnou hospůdku jménem Konoba Kiss. Nejdřív jsme dali Karlovačko a pak si objednali pro všechny pražmu na žaru. A prý, že to bude se vším všudy. Po loňské zkušenosti z ostrova Lošinj, jsme se opatrně tázali na cenu, ale paní nás přesvědčila, že 150,- kun za vše na osobu. Musím říct, že tak dobré jídlo jsem v Chorvatsku ještě neměla! Jako předkrm byly olivy se šunkou a chlebem, pak následoval česnek v olivovém oleji s toustem. Vrcholem byla čerstvá grilovaná ryba se salátem a brambory. A na závěr každý dostal dvě palačinky. Vše jsme vydatně prolévali domácí travaricou. Opravdu to stálo za to! Takže jsme se pak jen přesunuli na nejbližší oblázkovou pláž a chytali jsme lelky a bronz. Kdyby tam jen všude nejezdili ty katamarány a skútry a nerušili naši siestu!
Tentokrát jsme s hledáním místa na přespání neotáleli a začali pečlivě hledat pěkné, ničím nerušené místečko. Času bylo dost a tak na nás na konci dne čekala krásná zátoka s olivovým hájem a dvěma zrovna opuštěnými domy. Posekaná tráva jen podtrhovala celkový dojem a úplněk to vše krásně dokreslil.
Ráno byl čas otočit kajaky směr jih a začít se přibližovat k autu. Trochu jsme si to chtěli zpestřit a tak jsme zamířili k ostrovu Sit a mezi ostrůvky přeskákali zpět na Vrgádu, kde jsme strávili poslední noc. Začalo foukat a dle předpovědi se vítr otočil a tak jsme měli krásné zadoboční vlny a vítr. Vyzkoušeli jsme si i záchranu a eskimáky s naloženou lodí.
Byly to krásné čtyři dny. Žízní ani hladem jsme netrpěli. Zazpívali jsme si a probrali veledůležitá témata a nakonec po Murterský zmrzlině vyrazili domů. Oproti loňsku byl teplejší vzduch i moře, ale i více plachetnic a motoráků.
