 |
Zdá se, že víkend okolo 17. listopadu je skutečně magické datum. Na vodě asi byli v tyto dny úplně všichni, kdo si říkají seakajakáři. Spousta lidí jela z Prahy do Mělníka a další skupina vyrazila na meandry Dunaje. S radostí přinášíme krátkou zprávu přímého účastníka a děkujeme za její poskytnutí. Současně připomínáme, že rádi uvítáme jakékoli texty, které by naši čtenáři snad měli někde v šuplíku.
 |
Podzimní dny se krátí. Slunce začíná šetřit síly na tuhou zimu a tak svítí jen, když je to nezbytně nutné. Ptáci si začínají v hlavičkách vytvářet mentální mapy krmítek, aby se v mrazu a sněhu moc neunavovali marným létáním. Stromy se barví do překrásných odstínů žluté a co dělají seakajakáři?
Hanlivé označení vulgárního, příliš otevřeného literárního útvaru.
Spolek GK a fanynka míří znovu do Švédska. Bude to opět nechutné? Kdo má rád něco v něčem? Ulovíme ryby? Kolik hrachu na kolik hloupých sedláků? Kdo má modrou elohu? A kdo žlutou? Plave suché brčko? Mají Švédi zuby? Kdo se líbal s Vávrou? S čím se hraje GKolf? Kdo byl vulgární?
