V červenci roku 2012 jsem měl možnost pádlovat na východním a západním pobřeží USA. Tento článek píšu tedy pro všechny, které by to mohlo zajímat. Pádlování je jednou z věcí, které bychom při návštěvě USA neměli odmítnout. Vzpomínky na pádlování v oceánu patří mezi ty nejkrásnější. Naše návštěva Ameriky nebyla plánována jako pádlovací, ale pádlovací program patřil k cílené povinnosti.
Z domova jsme vyjeli kolem poledne a v Dánsku jsme byli za 12 hodin hektické jízdy po německých dálnicích. Rozhodli jsme se nezabývat trajektem, a tak byla cesta delší o nějakých 100 km. Přespali jsme na jedné z dánských benzínek nedaleko Kodaně. Podle benzínky by se dalo těžko určit, že se nacházíme v jedné z nejvyspělejších zemí světa, ale snídaně se tu podávala včas! U Malma jsme překročili poslední placený most a dále jsme drželi směr na Vastervik podél východního pobřeží.
 |
Na jméno Jona Turka jsem narazil, když jsem v časopise Seakayaker Magazin téměř jedním dechem přečetl jeho článek o plavbě v ledu. Díky pochopení šéfradaktora časopisu Christophera Cunninghama i samotného Jona Turka vám mohu předložit svůj neumělý překlad. Hlavní obtíží je nedostatečná terminologie týkající se ledu. Nejsem žádná slečna Smilly, která zná všech třicet pojmenování různých druhů ledu, a tak jsem musel většinou improvizovat. (Mezi námi, Cit slečny Smilly pro sníh je bezvadná knížka!) Přesto doufám, že tenhle článek nakopne další odvážlivce a přibude nadšenců, kterým nekončí seakajaková sezóna v listopadu.
