COLREG

V návaznosti na tento článek si dovoluji předložit stručný náhled na pravidla námořního provozu. Jde o to, že část kajakářů se plaví i po mořích – co by taky ne, když máme sííkajaky, že? A i když vzhledem k velikosti kajaku a také k jeho omezeným plavebním možnostem se nás ten pravý námořní provoz úplně netýká, měli bychom o jeho pravidlech vědět alespoň něco. Hlavním zdrojem inspirace pro mě byl tento článek, který všem doporučuji k prostudování.

Pravidla provozu po mořích a vlastně i po řekách, přesně řečeno po plavebních cestách jsou označena COLREG. Jejich český název: Úmluva o mezinárodních pravidlech pro zabránění srážkám na moři asi dostatečně jasně vysvětluje, co je jejich podstatou. A já si tady dovolím první (možná trochu neortodoxní) poznámku. Bez ohledu na vaší znalost pravidel a bez ohledu na vaši případnou přednost (a s přihlédnutím k velikosti vašeho kajaku), doporučuji právo plavby nikdy nevymáhat, snažit se na moři co nejméně překážet a vypadnout co nejrychleji z jakékoli situace, která byť i jen trochu zavání kolizí. Proto bych zavedl pravidlo všech pravidel: VYPADNI! Proč, to se dozvíte pokud Pravidla nastudujete.

Pravidel obsahuje COLREG celkem 38. Asi se je nikdo nebude učit nazpaměť (i když to by byla frajeřina!), ale zkuste si je alespoň zběžně pročíst, protože se vás opravdu týkají. Proč, o tom hovoří hned Pravidlo 3, kde v odstavci (a) je popsána loď, jako každé „plovoucí zařízení…schopné dopravy po vodě.“ O tom, že vlastníme loď nikdo nepochybuje, ale vzniká potíž s tím, jakouže to loď máme. Plachetnici? Pravidlo 3 (b) o ní hovoří jako o: „plavidle plujícím pod plachtami včetně lodí s mechanickým pohonem, jestliže tento není používán“. Hm, ale to my asi nejsme, že?

Nebudeme dlouho chodit kolem horké kaše – jak navrhuje C. Jungers ve výše zmíněném článku, kajak patří mezi plavidla se strojním pohonem (angl. power driven vessel). Jistě, zní to divně, ale v konečném důsledku jde hlavně o to, že plavidlo se strojním pohonem, narozdíl třeba od plachetnice stojí na pomyslné nejnižší příčce v hierarchii plavidel a jako takové nemá žádné zvláštní přednosti v plavbě. Čímž se liší třeba od té plachetnice, která teoreticky má před tankerem přednost. (Jak to vypadá v praxi, to se raději neptejte.)

A jsme u dalšího dobrého důvodu proč COLREG znát – nepochybuji, že nikdo z nás tanker z hladiny nesejme, ale pokud by třebas ztroskotal větší motorák při akci, která by byla směřována k odvrácení srážky s kajakářem bez práva přednosti plavby, bude popotahován právě ten kajakář! A to i když projede celou situací bez škrábnutí. 

Jedním z nejdůležitějších Pravidel je pravidlo 5. Cituji: Každá loď musí vést nepřetržité a zodpovědné vizuální a sluchové pozorování, dále pak pozorování pomocí všech dostupných prostředků podle převládajících okolností a podmínek tak, aby bylo možno plně zhodnotit situaci a nebezpečí srážky.“ Takže žádná sluchátka s oblíbenou hudbou během plavby! A brýle pěkně na nose. Mimochodem, toto pravidlo je mezi jachtaři námětem k diskuzi, není totiž úplně jisté, zda lze považovat vyplutí osamělého mořeplavce za vyplutí v souladu s Pravidly. Z jednoduchého důvodu – každý námořník si potřebuje občas zdřímnout a v tu chvíli jeho loď nevede ona pozorování a naslouchání. Na druhou stranu, moře patří odvážným, tak si to asi musí přebrat každý sám. Nejspíše se lze hájit tím, že když spím, není mi hledění na okolní vody dostupným prostředkem.

Pravidlo 6 o tom, že každá loď musí plout jen takovou rychlostí, aby mohla včas zabránit srážce, se kajakářů asi moc netýká, zato Pravidlo 7(a): „Každá loď musí použít všech dostupných prostředků podle převládajících okolností a podmínek k určení existence nebezpečí srážky. Jsou-li pochybnosti o existenci nebezpečí srážky, je potřeba počítat s tím, že tato existuje.“, říká že srážce se máme vyhnout všemi prostředky. To na kajaku nejspíš znamená to, co jsem už napsal: VYPADNI!

A jak se má správně vypadnout? Podívejte se na Pravidlo 8 (a): „Jakákoliv činnost podniknutá pro zabránění srážce, dovolují-li to okolnosti, musí být pozitivní, včasná a musí odpovídat dobré námořní praxi.“ Další části a interpretace tohoto pravidla říkají, že se lodě mají vyhýbat viditelně. Tedy kurs se mění raději prudce, aby na druhé lodi viděli, že jim uhýbáte. To je ona dobrá námořní praxe. Tady nejde o to, kdo má, nebo nemá přednost. Tady jde o to, vyhnout se srážce. Proto když už loď mění kurs, dělá to tak, aby na druhé lodi nemohly vznikat pochyby o tom, že je viděna a že je jí dávána přednost. Současně se vyhýbáme včas – nelze frajersky čekat s vyhnutím na poslední chvíli, vždycky je třeba uhnout hned, jakmile vidíme možnou srážku.

Podotýkám, že nejsme na silnici. V námořní praxi při řešení kolizí platí to, že se musíte za všech okolností snažit vyhnout srážce (bez ohledu na to, zda jste v právu). Proto při řešení sporů může mít potíže i loď, která měla přednost plavby, ale neuhnula, i když mohla.

Pokud máte potíže poznat, zda srážka hrozí, připomínám pravidlo stejného náměru – když vidíte druhou loď v pohybu ve stále stejném úhlu vůči svojí přídi (=máte na druhou loď stále stejný náměr), směřujete ke srážce.

Pravidlo 9 je pro nás opět velmi důležité, mluví o plavbě v úzké plavební dráze. Jezdí se v ní jako na silnici – vpravo. A malé lodě musejí plout tak, aby nestěžovaly plavbu lodím s větším ponorem, tedy vždy se snažíme jet úplně u strany plavební dráhy, nebo ještě lépe mimo plavební dráhu, což nám s ponorem necelých 20cm nebude zřejmě nikdy dělat potíže.

Občas dráhu ale musíme křižovat – o tom mluví pravidlo 9(d): „Loď nesmí křižovat úzký průplav nebo plavební dráhu, jestliže tímto ztěžuje pohyb lodi, která může bezpečně plout pouze v hranicích tohoto průplavu nebo plavební dráhy.“ Jinými slovy – jako když malé dítě přechází přes silnici: „Pořádně se rozhlédni, jestli něco nejede. Pak se rozhlédni ještě jednou a nakonec se pokus silnici přeběhnout co nejrychleji.“

Pravidlo 10 se týká „systémů rozdělené plavby“, jakýchsi plavebních dálnic. Těm bychom se měli vyhýbat co největším obloukem. Pokud se nepletu, jde o vymezené dráhy pro velké lodě. V mapě se dozvíte, že by do nich měly vjíždět jen velké lodě a všichni ostatní by je měli maximálně křižovat a to zase jen s maximální pozorností a co nejrychleji a nejkolměji.

Tím jsme se prokousali do druhé kapitoly COLREGU, týkající se plavby lodí ve vzájemném dohledu. Zde se řeší přednosti práva plavby. Pravidlo 12 se týká dvou plachetnic a Pravidlo 13 předjíždění. Tedy nic pro nás. Pokud ale jedete proti jiné lodi, vězte že podle Pravidla 14 se jí máte vyhnout směrem doprava. Takže zase jako na silnici. A připomínám – vyhnout se musíte včas a dostatečně jasně!

Pravidlo 15 vysvětluje, kdo se komu uhne, pokud se váš kurs křižuje s jinou lodí. Pokud vidíte loď na pravoboku (od podélné osy lodě vpravo při pohledu od zádě ve směru jízdy), musíte jí ponechat právo plavby. Snadno si to zapamatujete tak, že si uvědomíte, že ta loď vám ukazuje svůj levobok, který je značen červenou barvou. Takže je to jako semafor – červená = stůj. Vy té druhé lodi v tu samou chvíli ukazujete svůj pravobok, kde máte zelenou, tedy říkáte jí: „Jeď.“

A teď mě ještě napadlo, že někteří kajakáři mohou mít potíže se zapamatováním barevného označení boků lodě. Existuje na to jednoduchá pomůcka. Představte si jak sedíte v lodi (tedy koukáte se směrem dopředu). No a na levé straně těla máte ČERVENÉ srdce, plné krve. Stejně tak levobok je označen červenou barvou. To je jednoduché, že?

A nakonec ještě pro osoby se sníženou představivostí a s lepší znalostí dopravních předpisů než mám já, mohu napomoci – celé této záležitosti někdy říká „pravidlo pravé ruky.“ (Takže zase jako na silnici.)

Pravidlo 16: „Každá loď, která je podle těchto Pravidel povinna uvolnit cestu druhé lodi musí, pokud je to možné, provést včasnou a rozhodnou akci k bezpečnému minutí lodí.“ objasňuje to, že musíte uhnout viditelně a včas. A podle Pravidla 17 musí loď, které je dávána přednost držet směr a rychlost. My jako kajakáři ale podle pravidla VYPADNI uhneme vždy dříve, než jakákoli jiná loď (resp. přestaneme pádlovat, čímž zastavíme a dáme křižující lodi přednost), takže bychom nikdy neměli být těmi, kterým je přednost dávána.

Pravidlo 18 vysvětluje, kdo se má komu uhnout. Zde není žádný popis kajaku a právě proto bychom se měli počítat mezi „lodě se strojním pohonem.“ Ty totiž uhýbají všem ostatním, kteří mají nárok na přednost – neovladatelným plavidlům, lodím s omezenou manévrovatelností, rybářským lodím na lovu a plachetnicím. Takže není žádné malé plavidlo s právem plavby, ani nic podobného. Opět pro nás platí: VYPADNI!

A jsme ve třetí části COLREGU, plavba za snížené viditelnosti. Tady je konečně zmínka o „veslici“. Tou sice technicky vzato kajak asi není (neb nemá vesel, anóbrž pádla), ale jistě se na kajak ono nařízení vztahuje. A jde o Pravidlo 25:

„a) Plachetnice za plavby musí vystavovat: i) boční světla ; ii) záďové světlo

b) Na plachetnici kratší než 20 m světla předepsaná odstavcem (a) tohoto Pravidla mohou být zkombinována v jedné lampě nesené na nebo v blízkosti vrcholu stožáru na nejlépe viditelném místě.

ii) Veslice může vystavovat světla předepsaná tímto Pravidlem pro plachetnice, ale jestli tak nečiní, musí mít připravenu k použití elektrickou svítilnu nebo rozsvícenou lampu s bílým světlem, která musí být vystavena v době dostatečné k zabránění srážky.“

Já se kloním k názoru, že by kajaku mělo stačit jedno (kruhové!) bílé světlo. Zatím jsem ale na žádnou čelovku, která by se dala namontovat na vrchol hlavy a svítila kolem dokola nenarazil. A i když nějakou najdu (kdo ví, třebas v Hágéčku něco chystají?), stejně ještě budu koumat nad nějakým držákem světla alespoň 1,2m dlouhým. Světla totiž nikdy není dost. A spoléhání se, že každý motorák v noci včas uvidíte a pak rozsvítíte, je marné. O tom by vám mohl vyprávět Brčko. Přeptejte se ho, jak jsme na Luganu pečlivě pozorovali a pozorovali, a pak jsme jenom zítrali a doufali, že to ten motorák do nás nenapere:-))

Zbylá pravidla třetí části se nejlépe studují s nějakou barevnou příručkou – poznáte pak podle světel, jaké lodi právě uhýbáte. V COLREGU samotném obrázky nejsou a ujišťuji vás, že v textu toho moc nepochopíte.

A jsme u poslední, čtvrté části COLREGU – u zvukových a světelných signálů. My, jakožto plavidla do 12m délky nemusíme mít houkačku, zvon a gong, ale musíme mít „jiné prostředky pro podávání účinného zvukového signálu.“ A ačkoli s píšťalkou moc nezachráníte, je lepší než nic. Tak si jí všichni přivažte k vestě a dbejte na to, aby uměla pískat i za mokra! Jako dobrá alternativa se jeví ještě výstražná trubka (buď „poháněná“ ústy, nebo stlačeným vzduchem), ale tu asi každý tahat nechce.

Pokud jde o signály vydávané loděmi, ty jsou popsány v Pravidle 34. Nebudu vás zatěžovat tím, co který znamená, asi vám to nic moc nepomůže. Kromě jednoho. Tím je pět krátkých houknutí, či zablýsknutí. To znamená, že druhá loď nechápe, co to provádíte. Či že byste se měli probudit a využít pravidlo VYPADNI! Nebo že jste v nebezpečí.

Podle pravidla 35 musí kajak (jakožto loď pod 12m délky) za snížené viditelnosti (mlha): „podávat nějaký účinný signál v intervalech kratších než dvě minuty.“ Tak buď trénujte plíce, abyste mohli každé dvě minuty zapískat, nebo se plavbě v mlze pokud možno vyhýbejte.

Podle pravidla 36 nesmíte používat jako signál cokoli, co je zaměnitelné se signály popsanými v COLREGU, či za navigační světla. Také byste se měli vyhnout použití: „přerušovaných světel nebo otáčivých světel vysoké intenzity jako jsou stroboskopová světla.“ Proto bychom neměli na lodi používat cyklistické blikačky.

A pokud jde o ty stroboskopy, tak při záchraně života používáme dle Pravidla 38 (resp. přílohy 4) různé nouzové signály, od běžných jako je „trvalý zvuk podávaný jakýmkoliv zařízením pro signály v mlze“, či „rakety nebo granáty, vypouštějící červené hvězdy, vypalované jednotlivě v krátkých intervalech“ přes prastaré „…—…“ tedy „SOS v Morseově abecedě“ až po kuriozity „plameny na lodi (např. hořící sud s dehtem, olejem atp.)“, ale stroboskop mezi nimi opravdu není. Takže používat bychom jej neměli, na druhou stranu pokud budeme v nouzi a stroboskop nám pomůže přivolat pomoc, nelze o jeho použití debatovat. (A pokud bych si tu z toho chtěl dělat legraci, doporučím všem naložit na kajak sud s dehtem. Holt, pravidla jsou to už staršího data…)

A jsme na konci. Netvrdím, že jsem znalec námořního práva, či že mám nějakou velkou praxi. Budu jenom rád, když se kdokoli ozve, že se v něčem pletu. Ale snad vám tenhle článek alespoň trochu napoví jak se chovat. Na závěr musím ještě napsat jednu velmi důležitou věc – na moři je provoz tomu silničnímu sice hodně podobný, ale funguje úplně jinak. Důležité je krom jiného, chovat se slušně. A k dobrému vychování patří i to, že rekreační plavidla by měla dávat přednost těm, kteří jsou v práci. Nám koneckonců může být jedno, jestli do cíle doplujeme o dvě hodiny později.

Tak všem přeji šťastnou a bezpečnou plavbu. 

Odkazy:

testy na Státní plavební správě: http://www.spspraha.cz/zkousky/

Pravidla COLREG v češtině: http://www.clean.cz/public/Image/sekce-typ-117/umluva-colreg.pdf

COLREG (angličtina): http://www.navcen.uscg.gov/mwv/navrules/rotr_online.htm

článek v Seakayaker Magazine: http://www.seakayakermag.com/2009/Feb09/rulesroad.htm