Jak jsem už uvedl v úvodu, dopravní značení (po správnu: značení vodních cest) je řešeno systémem IALA. Ovšem protože „svět je zlej“, jak poťouchle konstatuje jedna moje kamarádka, vždy když je něco zbytečně složité, na světě jsou dvě oblasti: IALA A a IALA B. Pod IALA B spadá „jen“ celá Amerika a Japonsko a protože my jezdíme v Evropě (nebo Grónsku), tak se v tomto článku budu věnovat výhradně nám dostupnému území IALA A. Kdyby snad nějaký čtenář našeho webu jel do oblasti B, nechť si dohledá odlišnosti na internetu, nebo se mi ozve. Já mu to vytmavím.
Znaky jsou v systému IALA rozděleny do následujících pěti skupin:
- boční znaky: označují levou a pravou cestu vodní cesty (plavební dráhy).
- kardinální znaky: (to slovo zní hrozně, já vím) vyznačují, kterým kompasovým směrem od znaku leží splavná (=bezpečná) voda.
- znaky izolovaných nebezpečí: kolem takto označeného izolovaného nebezpečí omezené velikosti je splavná voda.
- znaky bezpečné vody: všude kolem těchto znaků je, jak jinak – bezpečná voda. Jsou tedy umísťovány třeba do osy plavební dráhy.
- speciální znaky: upozorňují na místa vysvětlovaná v plavebních příručkách, či na námořních mapách.
Znaky jsou definovány za dne barvou, tvarem a vrcholovým znakem. V noci barvou a charakteristikou světla (zjednodušeně barvou a počtem záblesků). A připomínám, jsou určeny pro „dospělé“ lodě, my na mořských kajacích jsme tak trochu raritní záležitost, proto bychom se značením měli zacházet velmi opatrně. Nepočítejte s tím, že když pojedete podél znaku „bezpečná voda“, že se vám nic nemůže stát! Naopak, bývá totiž, jak dále uvidíte, umisťován uprostřed plavební dráhy. A tam my nemáme co dělat! Ale teď už k jednotlivým skupinám.
1. Boční znaky
Jak již bylo řečeno, vymezují strany plavební dráhy, takže jsou to jakési krajnice a z pohledu na ně většinou ihned víme, na které straně dráhy jsme.
Pokud si vzpomenete na to, jak jsou osvětleny lodě, pak víte, že na levoboku má loď červené světlo (připomínám: červené srdce je na levé straně těla.) Hlavním pravidlem umisťování bočních znaků je, že pokud jedete Z MOŘE do přístavu (a pak dále PROTI proudu řeky), shodují se barvy na vašich lodních bocích s barvami na bójích. (Mnemotechnická pomůcka – jedete unavení z moře, tak je to zjednodušené, abyste se nevysilovali přemýšlením a otáčením zpátky.)
 |
| Čevená levoboční bóje (válcový tvar) a zelená (kuželová) pravoboční bóje. Pokud se vracíte z moře, tak když projedete mezi nimi, jedete v dopravní cestě. |
Takže když se vracíte do přístavu, máte po svém levoboku červené bóje. Pokud by z nich slezla barva, rozpoznáte je tak, že mají většinou tvar válce. A na svém pravoboku uvidíte bóje zelené, které bývají kuželové (viz foto na začátku článku).
 |
| Ukázka levoboční bóje. |
A teď malé upozornění. Plavební dráha nemusí být nutně vymezena na obou stranách! Takže když uvidíte dejme tomu zelenou kuželovou bóji, nemusíte vždycky najít odpovídající válcovou červenou někde naproti. Kdo jezdí často po Lipně, dobře ví, že na většině míst jsou buď bóje levoboční (kolem Frymburka), nebo zelené pravoboční. A znovu připomenu, že slušně vychovaný kajakář by se měl držet u bójí a nejlépe z jejich vnější strany, aby nepřekážel větším lodím.
Někdy je velmi složité odhadnout, který směr je „z moře“, pak bývá na námořní mapě velká šipka, která má u špičky na obou stranách kolečka.
 |
| Šipka, která na námořní mapě vyznačuje v nepřehledných místech směr značení vodní cesty. Tedy definuje, na které straně je levoboční a na které pravoboční bóje. |
Pokud bóje samotná nemá tvar kužele (resp. válce), může mít tento tvar vrcholové znamení na bóji. A pokud v noci svítí, pak barvou odpovídající barvě bóje (červeně a zeleně).
Existují ještě místa plavební dráhy, kde se cesta dělí. Tam jsou znaky trochu upravené, ale tím se nebudeme trápit. Stejně jako faktem, že někdy jsou bóje ve směru značení (z moře – k pramenům) číslovány a tato čísla jsou pak i na námořních mapách.
Ještě tu mám ukázku značení vodní cesty v námořní mapě:
 |
| Značení námořní cesty. Kajak je vložen do mapy dodatečně, nepatří tam a není v měřítku! |
Vjezd do zátoky, kde je přístav (Hamilton Docks) je ze západu (na mapě tedy vlevo.) Proto vidíte „nahoře“ levoboční válcové bóje (R je anglicky red/červená.) A dole vidíte kuželové pravoboční bóje (G = green/zelená). Vložil jsem pro vaší představu do mapy utahaného kajakáře, který jede domů. Na levoboku je malá červená skrvnka (to je srdce) a taky vidíte barevné označení boků jeho lodě i to, že se „shoduje“ s barvami bójek.
My, jako kajakáři bychom měli vědět, že plavební dráha je určena lodím s větším ponorem a nemáme v ní co pohledávat. Takže se budeme snažit pohybovat vždy při vnějším okraji a pokud ji budeme křížit, vždy kolmo a co nejrychleji.
2. Kardinální znaky
Další veledůležitá (kardinálně důležitá) skupina znaků. Tyhle znaky takzvaně „obkličují“ překážku. To znamená, že jsou umístěny kolem ní, na různých světových stranách. A opět mohou, ale nemusí být použity všechny čtyři! Jeden je umisťován na severní straně od překážky, další na východě, jihu a poslední na západě. Překážkou zde může být třeba mělčina, malý ostrůvek, vrak atd. Přitom tato překážka může, ale nemusí vykukovat nad hladinu.
Poznáte je tak, že mají na vrcholu vždy dva kužele. A bóji definuje vzájemná poloha těchto kuželů. Ale jak si je zapamatovat? Je to až neuvěřitelně snadné! Sever je na mapě vždy nahoře, takže severní kardinální znak má dva kužele špičkou nahoru. (A říká nám: „Na severu = „nahoru“ od téhle bóje je bezpečno.“) Analogicky jižní znak má oba kužele postavené na špičku (míří na jih, „dolů“ = můžeme čekat, že jižně od této bóje budou bezpečné vody.)
 |
| Kardinální značení |
Jak ale rozpoznáme východní a západní bóji? Pokud jsou trojúhelníky vodorovnou stranou k sobě, pak mají hroty od sebe. To naznačuje, že slunce vychází, rozzařuje se, a tedy to označuje východ. Trojúhelníky s hroty k sobě vypadají, jako když se slunce se zmenšuje, tedy zapadá, takže jsme na západě. Nebo si můžete představit, že znak pro západ, připomíná nabok položené písmeno W (anglicky je západ west). Pokud by vám nestačila ani tahle pomůcka, za jedno pivo vám poradím nápovědu absolutně neprůstřelnou, ale bohužel na webu nepublikovatelnou.
 |
| Východní kardinální znak ukazuje, že na východ od něj |
Pokud by z bóje upadl vrcholový znak, poznáte je podle toho, že jsou žluté s černým pruhem (nebo dvěma). Černý pruh je vždy tam, kam „míří“ šipky. Severní bóje ho má nahoře, východní má dva – nahoře a dole. Jižní bóje ho má dole a západní uprostřed těla bójky. Pěkně je to na výše přiloženém schématu vidět.
Jak je rozpoznáme v noci? Kupodivu je to opět velmi jednoduché. Zkuste si položit na kompas (rafičkové) hodinky. Na severu budete mít na ciferníku 12 hodin, na východě 3 hodiny, na jihu 6 hodin a západ je na 9 hodinách. Charakteristiky světel jsou pak:
- východní kardinální znak (ležící na 3. hodině): 3 záblesky. Pak chvíli tma a opět 3 záblesky.
- jižní kardinální znak (6 hodin): 6 záblesků a po nich jedno delší světlo. Tma a celé znovu.
- západní kardinální znak (9 hodin): 9 záblesků. Po nich tma a opět 9 záblesků.
- severní kardinální znak (12 hodin): protože 12 záblesků by se počítalo špatně, je to nepřerušovaná řada záblesků.
 |
| Kardinální značení v námořní mapě. |
Pokud tuto mapu procházíme odshora, vidíme jižní kardinální znak u Portland Pt. Při pohledu na mapu je asi všem v tu ránu jasné, proč bychom měli plout na jih od této bóje. Na ostrově Puffin najdete východní kardinální znak a opět se nemusíte moc namáhat, aby vám došlo, proč je na východ od této bóje bezpečno. U ostrova Mouse bychom mohli chvilku diskutovat, zda nemělo být použito severního znaku, ale vzhledem k celkovému tvaru ostrova je to zřejmé.
U znaků vidíte i popis světel (jižní znak 6+1, západní 9 záblesků) a dokonce i barevné označení (Y= yellow/žlutá, B= black/černá a je to popsáno shora).
Seakajakář by se měl podle mého názoru v blízkosti kardinálních znaků pohybovat opatrně! Tady hrozí, že najedete na mělčinu, ostrůvek a navíc hrozí i kolize s jinou lodí, které mohou jezdit relativně hodně blízko těmto bójím. Na druhou stranu – jsou to značky pro velké lodě, takže kajak by neměl mít problém bojku míjet z kterékoli strany. To ovšem berte s rezervou a nepouštějte se do žádných dobrodružných akcí!
3. Znaky izolovaných nebezpečí
Bývají přímo nad nebezpečným místem. Všude kolem je pak bezpečná voda. Vrcholový znak bóje jsou dvě černé koule nad sebou. Bóje bývá červená s černým pruhem uprostřed. V noci vydává vždy 2 záblesky po sobě, následované krátkou pauzou (všimněte si – znak má 2 koule a vydává 2 záblesky).
 |
| Znak izolovaného nebezpečí |
Na kajaku bych se k nim moc nepřibližoval. Víc o nich asi nejde povědět.
4. Znaky bezpečné vody
Tvar bóje je libovolný a je červená se svislými bílými pruhy. Na vrcholu je jedna červená koule (nemusí tam být nutně). Svítí například, jako by vysílaly v Morseově abecedě písmeno „A“ (tedy krátký záblesk následovaný dlouhým. Pauza a opět krátký a dlouhý záblesk.)
 |
| Znak pro bezpečné vody. |
Bývají umístěny v ose plavební dráhy, proto pro kajakáře kolem nich nemusí být úplně bezpečno!
5. Speciální znaky
Jsou k dohledání v mapách a příručkách, bývají žluté a my se jimi nebudeme zabývat. Někdy mívají na vrcholu šikmý kříž (velké písmeno „X“), pak většinou označují zakázaný prostor a já bych za ně nejezdil.
 |
| Speciální znaky (k dohledání na příslušné námořní mapě). |
Závěrem bych chtěl dodat, že se značením IALA se to má podobně jako třeba s cizím jazykem. Asi je dobré, když jej dlouho nepoužíváte, před plavbou si jej oživit a pro pochopení je dobré jej používat ve skutečném životě. Takže namísto dlouhého studia v teplém a suchém domově, vyražte na moře. A až pojedete kolem podobných bójí, zkuste je na místě pochopit. Koukněte na kompas, do mapy a uvědomte si, co vám bóje říká.
Odkazy:
mapka rozdělení světa na oblast A a B
přehledné shrnutí IALA v angličtině
Diskuse uzavřena.