Stanďoch s Prďochem, ačkoli to tak nevypadá, nejsou dvě osoby, ani netrpí rozdvojením osobnosti. Naopak, řekl bych. Je náš největší organizátor. Tedy alespoň já ho mám tak zaškatulkovaného. Nikdo jiný totiž neudělal pro sjednocení české seakajakové komunity tolik, jako on. Neúnavně organizuje každoroční sympozia (letos proběhl už osmý ročník!) a protože jedna akce ročně je mu málo, jako protiváhu časně jarního setkání ještě pořádá pozdně podzimní jízdu z Prahy do Mělníka, která zanechala v mnohých z nás nesmazatelné stopy a vyžádala si krutou daň, v podobě řady českých seakajakářů, totálně vyčerpaných z přemíry alkoholu, mrazu a ujetých kilometrů.
Kromě toho je ale pro mně Stanďoch i velký kamarád. Nejvíc mě osobně asi překvapil na seakajakovém ZDrSEMu. Nasazení, schopnosti a chladnokrevnost, které prokázal při většině záchranných akcí, mě ujistilo v tom, že ačkoli nám to zatím nějak nevyšlo, až ta chvíle přijde a vyrazíme na moře spolu, budu vědět, že vedle sebe mám parťáka, na kterého se můžu opravdu spolehnout. A toho si na něm cením nejvíc!
1. Na čem jezdíš (kajak, pádlo, bunda, kalhoty)?
Již 10 sezón jsem vlastníkem dnes už legendárního plastového kajaku Looksha IV, vyrobeného sice v Kanadě, ale známým českým esem M. Neckářem. Současnému kajakáři tohle jméno kajaku asi nic neříká, ale tenkrát když ta loď přišla v igelitu, tak to byla láska na první pohled. A do dneška je to výborný model. Teď se ale chystám investovat do kompozitové lodi.
Oblečení tak po různu – vesta PALM a bunda Artistic, šprajda NOName, pádlo gronské (výroba v ČB !!)
Jo a suchej oblek od Anglánů firma Typhoon. A dost té nekalé reklamy …
2. Jaký kajak a pádlo by sis pořídil, kdyby sis mohl vybrat bez omezení?
No to bych si těch kajaků koupil pět, takovouhle otázku mi vůbec nedávejte!!
Ale u pádla mám ještě jedno přání bez omezení – speciál karbonová klika od AT – je to ranec, ale věřím na ježíška …
3. Které svojí cesty si nejvíc vážíš?
Kterou cestu si nejvíc vážím? 🙂
Mám rád jakoukoliv cestu, samozřejmě ta se slanou vodou je vždy nejlepší. Ale neuráží mně ani vyrazit na malý jihočeský rybník. Já prostě miluji tento styl. Asi nejkrásnější vzpomínky jsou na první cesty na Kornaty a na Korsiku, jižní Francie. Tyhle cesty byly pro mne důležité, neboť jsem v nich našel kouzlo Seakajaku.
4. Cesta snů?
Tam je to jasné Grónsko, nebo Island.
5. Největší průšvih?
Jo, jo těch bylo několik, ale ten největší je teď ten poslední. To když jsem se kamarádů zeptal, jakou barvu má jejich loď a podle toho jsem objednal panáky… Já měl zrovna zelenou loď , to byl ale pěknej průser!
6. Proč jezdíš na seakayaku?
Vždycky jsem měl rád přírodu. Jako malý kluk jsem se toulal po čundrech a to mi zůstalo. S kajakem se dostanu tam, kam jiní ani netuší že se lze dostat. Je to úžasně individuální disciplína, ale zároveň se obklopíš lidmi, kteří jsou na stejné frekvenci jako ty a většinou to jsou báječní kámoši. Napadá mně dalších tisíc důvodů, proč jezdit na kajaku, ale to by bylo šíleně dlouhé čtení. Je to zkrátka životní styl !!
Z Prďochova deníčku:
„Neznám nic lepšího než se natáhnout v písku vedle svého kajaku a čekat až kamarád něco na tom ohni upeče. Teda pro začátek by stačilo, kdyby se mu ten oheň povedl zapálit. Už půl hodiny mi tady čmoudí pod nosem…“
7. S kým nejraději jezdíš?
Nebudu jmenovat, oni to ví 🙂
Mám rád jakoukoliv pohodovou partu lidí na kajaku.
8. Je někdo další, o kom si myslíš, že by měl být do této rubriky zařazen?
Asi všechna jména co budu jmenovat v této rubrice již budou: Duša Festa, Lumír Drápal, Ondra Nikl, Standa Klokočník, Petr Novotný – Adventura…
A spousta dalších, určitě by sem mohl patřit Milan Pachlopník – teda většina jeho cest proběhla v NorthWest Territorioes na skládací kanoi, ale jeho cesta na mořském skládácím kajaku, je veliký počin …
Tady se odehrál „Veliký Průšvih“, o kterém je v článku řeč.
Všimněte si té krásně zelené lodi.
9. Napiš nám jeden důležitý tip, či radu, týkající se ježdění na mořském kajaku.
Nikdy nepodceňuj počasí na moři a nepřeceňuj své schopnosti. Změna počasí může být náhlá a zaskočí i větší borce, proto je důležité neustále vědět co se děje, jaké počasí bude zítra a pozítří, směr a síla větru atd. Informací není nikdy dost.
Na svých cestách rád komunikuji s místními obyvateli . Proč ? Dozvíte se například právě o tom počasí a hlavně lépe poznáte krajinu a zemi, v které se právě nacházíte. A věřte mi, že díky místňákům vám vzniknou takové historky, které jsou později nesmrtelné 🙂
10. Pokud bys chtěl čtenářům něco vzkázat – teď a tady je ideální příležitost – tahle otázka není otázka, je to volný prostor čistě pro Tebe.
Když jsem viděl kajak poprvé, myslel jsem si, že to je můj důchodový sport, až nebudu stačit na pádlování na divoké vodě. Je to BLBOST a veliká nepravda. Koukejte si rychle sednout do mořského kajaku a vyzkoušejte ho! A nemusí to být moře. Já jsem poprvé vyzkoušel mořský kajak na Orlíku, psal se říjen 1999 a do dneška to mám v sobě:
Úžasný pádlování nádherně barevnou přírodou … vtipnej kamarád Jarin, na kterého jsem pořád čekal … zastávka u těch velkých balvanů, které se nakonec rozběhly do kopce, neboť to byli divočáci … spaní pod Zvíkovem … další den pádlování … Jarin se cvaknul a plaval jak krysa…hledání hospody …kvasnicové pivo a soukromej pivovar – supr !! … baječná servírka, ještě víc supr …. Konec vyprávění, ale příběh pokračuje dál !!! 🙂
Ahoj Stanďoch Prďoch
Stanďochu, přejeme ti ještě hodně šťastně uplutých mil!
Redakce Seakayaker.cz
Diskuse uzavřena.